Demonstranti zaútočili na vchod do hlavního pavilonu na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belemu pozdě v úterý, donutili delegáty k evakuaci a zdůraznili napětí v otázkách de-Forrestation a domorodých práv. Do incidentu byli zapojeni aktivisté z domorodých skupin a radikální levicová hnutí mládeže, kteří prolomili bezpečnostní kordony, skandovali hesla jako „Naše lesy nejsou na prodej“ a kopali do otevřených dveří.
Videa, která kolovala po sociálních sítích, ukazovala chaotickou scénu: demonstranti v tradičních domorodých kostýmech se u vchodu do budovy střetli s brazilskými vojáky a bezpečnostními pracovníky OSN. Podle agentury Reuters jeden z ostrahy řekl, že byl zasažen bubenem vrženým jedním z demonstrantů. Incident si vyžádal lehká zranění dvou bezpečnostních pracovníků OSN a poškození místa summitu COP30; demonstrantům se však nepodařilo proniknout hlouběji do komplexu.
Toto drzé narušení bezpečnosti na prestižním klimatickém fóru je považováno za velmi neobvyklé kvůli přísným protokolům. Brazilské úřady a úřady OSN v současnosti incident vyšetřují.
V Belemu, který se nachází na okraji amazonského pralesa, bylo plánem zvýraznit hlas domorodých obyvatel – summit COP30 si vysloužil přezdívku „Domorodý COP“. Brazilská ministryně Sonia Guajara, šéfka ministerstva pro záležitosti domorodých obyvatel, to označila za historickou událost a očekává, že se zúčastní 3000 domorodých delegátů z celého světa. Letošní summit uplyne deset let od přijetí Pařížské dohody, kde se země zavázaly omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C.
Volba Brazílie jako místa konání summitu však byla kontroverzní kvůli pokračující praxi odlesňování a udělování nových licencí na těžbu ropy a zemního plynu, a to navzdory stanoveným závazkům v rámci Pařížské dohody. Vůdce prvního národa Tupinamba podtrhl toto napětí prohlášením: „Nemůžeme jíst peníze“, čímž vyjádřil nespokojenost s rozvojem lesních pozemků pro průmyslová odvětví, jako je agrobyznys a těžba.
Prezident Luiz Inacio Lula da Silva zahájil summit tím, že odsoudil popírání změny klimatu a „falešné zprávy“, přičemž COP30 umístil jako platformu pro pravdivé podávání zpráv o roli Amazonie v globálních klimatických řešeních. Poznamenal, že tento kritický biom je domovem téměř 50 milionů lidí, včetně 400 domorodých skupin.
V praxi však porušování pozemkových práv a využívání životního prostředí přímo odporují prohlášením Brazílie na mezinárodní scéně. Zpráva OSN zveřejněná začátkem tohoto roku toto selhání zdůrazňuje: Domorodí obyvatelé chrání 80 % zbývající biologické rozmanitosti planety, ale dostávají méně než 1 % mezinárodních finančních prostředků na ochranu klimatu. Tato zranitelná populace zažívá nesoulad se změnou klimatu kvůli své závislosti na přírodních zdrojích pro přežití a kulturní identitu. Narušení bezpečnosti na COP30 odhaluje hlubokou propast mezi vznešenou rétorikou a skutečnými výzvami, kterým čelí domorodé komunity v Amazonii.
Tento incident podtrhuje naléhavou potřebu konkrétních opatření proti odlesňování, spravedlivějšího rozdělování financí v oblasti klimatu a skutečného uznání práv původních obyvatel na půdu – otázky, které leží v jádru jak snižování globálního oteplování, tak dosažení dlouhodobé environmentální spravedlnosti.
