Astronomové poprvé přímo pozorovali klíčový aspekt vzniku planet: shodu chemického složení exoplanety s chemickým složením její hvězdy. Studie zveřejněná 18. února 2026 v časopise Nature Communications potvrzuje dlouhotrvající předpoklad, že planety dědí svou chemickou identitu od protoplanetárních disků, ve kterých se zrodily. Tento objev je kritický pro testování modelů používaných k pochopení vzniku plynných obrů i skalních exoplanet.
Ultra horký Jupiter WASP-189b
WASP-189b, plynný obr o velikosti 1,6krát větší než Jupiter, obíhá kolem hmotné hvězdy typu A (HD 133112), která se nachází 322 světelných let daleko v souhvězdí Vah. Tato hvězda je výrazně teplejší a větší než naše Slunce a dosahuje teploty přes 2000 stupňů Celsia. Extrémní blízkost planety ke své hvězdě – jen 20krát blíže než Země ke Slunci – má za následek spalující oběžnou dobu 2,7 dne.
Průlom v analýze atmosféry
Výzkumný tým vedený Jorgem Antoniem Sanchezem z Arizona State University použil Immersible Array Infrared Spectrometer (IGRINS) na dalekohledu Gemini South k analýze atmosféry WASP-189b. Přístroj umožňoval vysoce přesná měření spekter tepelného záření, odhalující přítomnost neutrálního železa, hořčíku, křemíku, vody, oxidu uhelnatého a hydroxylu.
Klíč je v tom, že poměr hořčíku a křemíku v atmosféře WASP-189b odpovídá poměru v její hostitelské hvězdě. Tyto přímé pozorovací důkazy podporují teorii, že protoplanetární disky – místa narození planet – si zachovávají stejné elementární složení jako jejich hvězdy.
Proč je to důležité
Předchozí pochopení tohoto chemického spojení hvězda-planeta bylo založeno především na pozorováních z naší sluneční soustavy. Potvrzení na exoplanetě otevírá nové možnosti pro studium vzniku planet jinde. Extrémně vysoké teploty WASP-189b usnadňují detekci odpařených horninotvorných prvků, které by jinak byly skryty na chladnějších planetách.
„WASP-189b nám poskytuje nezbytnou pozorovací základnu pro pochopení vzniku kamenných planet,“ vysvětluje Sanchez.
Možnost měřit tyto prvky pomocí pozemních spektrografů je významným pokrokem ve studiu exoplanet, umožňuje přesnější modelování složení kamenných planet a mechanismů jejich vzniku.
Studie zdůrazňuje důležitost spektroskopie s vysokým rozlišením při odhalování tajemství exoplanetárních atmosfér a slibuje, že zlepší naše chápání toho, jak se planety formují v celé galaxii.
