Téměř každý je vystaven viru Epstein-Barrové (EBV), ale jen u malé části se vyvinou závažná, dlouhodobá onemocnění, jako je roztroušená skleróza nebo lupus. Nedávný výzkum ukázal, že genetická predispozice hraje zásadní roli při určování toho, kdo trpí nejhoršími následky tohoto všudypřítomného patogenu. Studie, která analyzovala data od více než 735 000 lidí, identifikovala specifické genetické varianty, díky nimž jsou lidé zvláště náchylní k chronické infekci EBV a následným autoimunitním onemocněním.
Prevalence EBV
Poprvé popsán v roce 1964, EBV infikuje více než 90 % populace, přičemž u většiny lidí se vytvoří protilátky bez dlouhodobých následků. Krátkodobá infekce se často projevuje jako infekční mononukleóza (“mono”), která obvykle odezní během několika týdnů. Zdá se však, že u určité skupiny lidí EBV způsobuje závažné autoimunitní stavy, při kterých imunitní systém napadá zdravou tkáň.
Otázka vždy zněla: Proč vystavení stejnému viru přináší tak radikálně odlišné výsledky?
Genetická predispozice k chronické infekci
Vědci zjistili, že přibližně 10 % populace nese genetické varianty, které znesnadňují účinné odstranění EBV. U těchto lidí přetrvává v krevních buňkách výrazně vyšší hladina virové DNA i po prvotní infekci.
Studie identifikovala 22 genomických oblastí spojených s perzistentním EBV, z nichž mnohé byly dříve spojeny s autoimunitními onemocněními. Obzvláště silně korelovaly se zvýšenými hladinami EBV variace v hlavním tkáňovém histokompatibilním komplexu (MHC), což je soubor imunitních proteinů zodpovědných za rozlišení mezi vlastními a nevlastními buňkami. Tyto varianty zhoršují schopnost těla detekovat a zabít virus.
Dlouhodobé následky přetrvávající infekce
Když EBV DNA přetrvává, nenápadně, ale nepřetržitě stimuluje imunitní systém. Tato chronická aktivace může nakonec vést k autoimunitním záchvatům, které poškozují tkáně a orgány. Tato zjištění posilují vazbu mezi EBV a stavy, jako jsou:
- Roztroušená skleróza: Při které jsou zničeny ochranné membrány kolem nervů.
- Revmatoidní artritida a lupus: Systémová autoimunitní onemocnění, která způsobují zánět a bolest.
- Chronický únavový syndrom (ME/CFS): S předběžnými důkazy naznačujícími potenciální kauzální roli EBV.
Důsledky pro léčbu a prevenci
Identifikace konkrétních složek imunitního systému, které jsou narušeny přetrvávajícím EBV, otevírá dveře k cílené terapii. Vědci doufají, že vyvinou léčbu, která zmírní škody způsobené chronickou infekcí.
Radikálnější možností je očkování proti EBV. Zatímco experimentální vakcíny existují, plošné očkování by znamenalo významný posun vzhledem k tomu, že EBV je často považována za neškodnou nemoc. Vzhledem k vysilujícímu dopadu souvisejících stavů však mohou potenciální přínosy převážit rizika.
Studie zdůrazňuje, že EBV není jen mírná dětská infekce pro každého. Pro významnou menšinu je to neustálá hrozba s potenciálně ničivými následky. Pochopení genetických faktorů, které určují náchylnost, je zásadní pro prevenci a léčbu těchto závažných následků.
