Globální klesající trend plodnosti přinesl novou pozornost bezdětným lidem – těm, kteří se vědomě rozhodli nemít děti. Přestože výzkumy ukazují rostoucí prevalenci bezdětných lidí v bohatších zemích, v rozvojových zemích se o jejich počtu a motivech ví méně. Nová publikace v časopise PLOS One vzdoruje očekáváním a odhaluje překvapivě vysokou míru bezdětnosti v několika rozvojových zemích.
Studie, kterou vedli výzkumníci Zachary Neil a Jennifer Neil z Michiganské státní univerzity, analyzovala demografická data z obrovského množství informací shromážděných od roku 2014 do roku 2023 Demographic and Health Survey (DHS). Program, společné úsilí Spojených států a místních partnerů, se zaměřuje na sběr komplexních informací o plodnosti po celém světě.
Aby se výzkumný tým ponořil hlouběji do těchto komplexních trendů, vyvinul specializovaný software, který dokáže analyzovat data DHS z rozvojových zemí s dříve nevídanou přesností. Při studiu odpovědí od více než 2 milionů lidí v 51 rozvojových zemích zjistili významné rozdíly v prevalenci bezdětnosti mezi zeměmi, a to i ve stejné zeměpisné oblasti.
Například mezi neprovdanými ženami ve věku 15 až 29 let v jihovýchodní Asii měly Filipíny odhadovanou míru bezdětnosti 7,3 % ve srovnání s pouhými 0,4 % v Indonésii. Papua Nová Guinea byla zemí s nejvyšším procentem bezdětných neprovdaných žen (15-29 let) s 15,6 %, zatímco Libérie měla nejnižší 0,3 %.
Studie jde nad rámec čísel a zkoumá potenciální faktory přispívající k těmto trendům. Vědci zjistili silnou korelaci mezi úrovní rozvoje země a mírou bezdětnosti. „Lidský rozvoj“ zahrnuje zdraví, vzdělání a životní úroveň měřenou indexem lidského rozvoje (HDI). Země s nižším skóre HDI, jako je Čad, vykazují nižší procento bezdětných lidí (kolem 1 %), zatímco země s vyšším skóre HDI, jako je Turecko, vykazují výrazně vyšší procento (kolem 6 %).
Zdá se, že genderová rovnost a politická svoboda jsou také faktory ovlivňující výskyt bezdětnosti, i když v menší míře. Tato zjištění naznačují, že rozhodnutí zůstat bezdětní překračuje socioekonomické hranice a vztahuje se i na země, které čelí rozvojovým problémům.
Tato studie zdůrazňuje globální povahu tohoto trendu a vyzývá k dalšímu výzkumu specifických potřeb a zkušeností bezdětných lidí v rozvojových zemích. Zdůrazňuje důležitost porozumění individuálním volbám v širším sociálním kontextu, zvláště když se vzorce plodnosti po celém světě stále vyvíjejí.
