NASA se připravuje na zahájení mise Artemis II, přelomového 10denního letu se čtyřmi astronauty na palubě, který obletí Měsíc a vrátí se na Zemi. Bude to první mise s posádkou mimo oběžnou dráhu Země od roku 1972, která bude sloužit jako zásadní test pro budoucí přistání na Měsíci plánované na konec tohoto desetiletí. Mise není jen o technologii, ale také o obnovení veřejného zájmu o vesmír a dokázat, že průzkum vesmíru je možný.
Posádka a cíl
Posádku Artemis II tvoří Reed Wiseman, Victor Glover, Christina Koch (všichni astronauti NASA) a Jeremy Hansen z Kanadské vesmírné agentury. Jejich hlavním úkolem je testovat systémy podpory života, navigace, komunikace a systémy pro lety do hlubokého vesmíru kosmické lodi Orion. I když samotná cesta nezahrnuje přistání na Měsíci, otestuje kosmickou loď a její systémy na jejich limity v očekávání ambicióznějších lunárních misí.
Start a počáteční orbit (dny 1–2)
Start mise je naplánován na výkonnou raketu NASA Space Launch System (SLS), která generuje více než 8,8 milionů liber tahu. Během osmi minut od startu raketa odhodí své boostery a jádrový stupeň a umístí Orion na svou původní oběžnou dráhu Země. Odtud se kosmická loď pohybuje na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, což umožňuje posádce rychlý návrat v případě nouze. Posádka pak na oběžné dráze Země ručně zkontroluje kritické systémy, včetně komunikace a podpory života.
Translunární zrychlení a hluboký vesmír (dny 2–5)
Druhý den Orion spustí svůj hlavní motor v manévru známém jako translunar boost (TLI). Tento impuls pošle kosmickou loď na čtyřdenní trajektorii směrem k Měsíci. Kurz je navržen tak, aby využíval gravitační síly pro přirozený návrat, což znamená, že kosmická loď obletí Měsíc a vrátí se na Zemi, i když následné spálení motoru selže. Astronaut Koch poznamenává, že puls TLI je také účinně deorbitální puls, což zdůrazňuje inherentní rizika a požadovanou přesnost. Jak se Orion vzdaluje od Země, posádka bude provádět systémové kontroly, nouzové postupy a radiační testy.
Průlet Měsíce a pozorování z daleké strany (6. den)
Orion proletí mezi 6 400 a 9 600 kilometry od měsíčního povrchu a poskytne posádce nádherný výhled. Během této fáze kosmická loď dočasně ztratí kontakt se Zemí, když projde za Měsíc, což jí umožní pozorovat a fotografovat jeho odvrácenou stranu. Tehdy bude posádka schopna překonat rekord vzdálenosti stanovený během mise Apollo 13 a cestovat dále od Země než kdokoli předtím.
Návrat na Zemi (7.–10. den)
Po proletu kolem Měsíce se Orion bude při návratu na Zemi spoléhat na gravitaci. Posádka bude pokračovat v testování systémů, včetně manuálních letových cvičení a dalších hodnocení radiační ochrany. Když se kosmická loď přiblíží k Zemi, servisní modul se odpojí a shoří v atmosféře, takže k úspěšnému opětovnému vstupu do atmosféry zůstane pouze kapsle posádky. Orion vstoupí do atmosféry extrémní rychlostí a zahřeje se až na 1 648 °C, než rozmístí své padáky pro sestřelení u pobřeží San Diega v Kalifornii. Záchranné týmy amerického námořnictva získají kapsli a posádku během několika hodin.
Artemis II představuje nejen technologický průlom, ale také symbolický krok vpřed v lidském průzkumu vesmíru. Prokázáním spolehlivosti Orionu a jeho systémů NASA pokládá základy pro trvalou přítomnost na Měsíci a nakonec i pro mise mimo náš Měsíc.
